Kybelé

s bohyní Rheou, proto bych se zde ráda této postavě také věnovala. Různá jména, pod kterými můžeme Rheu nalézt jsou „Velká Matka“, „Matka bohů“, Kybelé, Kybébé,Agdistis, Berecyntia, Brimo, Dindymené, „Velká idská Matka bohů“. Její a Kronovy děti jsou pak vyjmenovány v Hesiodovi. Ve všech evropských zemích byla Rhea provázena Kuréty, kteří jsou neoddělitelně spojováni s narozením a vychováním Dia na Krétě. A ve Frýgii je spojována s Korybanty, Attidem a Agdistis. Korybanti byli kněžími bohyně, kteří s bubínky, cimbály, rohy a v plné zbroji představovali své orgiastické tance v lesích a horách Frýgie. Lvi byli posvátnými zvířaty Matku bohů, protože byli božstvem na zemi, a protože lev je nejsilnějším a nejdůležitějším ze všech zvířat na zemi, vedle čehož se věřilo, že země, ve kterých bude bohyně uctívána, bude oplývat lvy. V Řecku byl dub posvátným stromem bohyně Rhei. Nejvyšší ideál Rhei byl produkován v uměleckých dílech Feidia, byla málokdy prezentována v stojící pozici, ale častěji seděla na trůně, ozdobená korunou ve tvaru hradeb, ze které visel dolů závoj. Lvi se obvykle krčí na levé nebo pravé straně jejího trůnu a někdy je vyobrazena při jízdě na voze taženém lvy. Kybelé Mýtů, které popisují bohyni Kybelé, je více verzí. Nejznámější jsou frýžská a lýdská verze tohoto mýtu a jeho euhemerizovanou podobu, kterou zaznamenává Diodorus. Tyto verze jsou zpracovány v podkapitolách a Agdistis a Attida, a proto je na tomto místě znovu nezmiňuji. Podle Diodora Sicilského bylo Kybelé přisuzováno i vytvoření různých hudebních nástrojů, které se později objevují v jejím kultu, jako jsou různé bicí nástroje, tzv.tympány a kymbala, či syrinx složená z více píšťal. Další zdokonalení přineslo i její přátelství s legendárním Frýgem Marsyou, který ji doprovází, když hledá svého mrtvého milého, a kterému Apollón po vítězném souboji sedřel z těla kůži. S hudbou pak těsně souvisí také lidové lékařství, a tak se bohyně věnovala i léčení dobytka a malých dětí pomocí očišťujícího zpěvu (katharmos) a zaříkávání prováděného nad postiženým místem (epódé). 56 Zajímavou úlohy v mýtu o Kybelé hraje legendární frýžský král Midas, který údajně žil na přelomu 8. a 7. století př. n. l. Podle jedné verze mýtu byl samotným synem bohyně Kybelé. Podle Diodora byl králem Frýgie, který byl zvlášť zasvěcen do kultu bohyně. Podle Arnobia byl pak králem v Pessinúntu a jeho dcera si měla vzít za manžela Attida.