Původ

horách a byla uctívána jako Velká Matka. Byla často ztotožňována s Matkou Zemí. Se vznikem představ o božském panteonu v něm získala místo Velké Matky bohů. Byla známa po celém starověkém světě. Po celá staletí, pokud ne dokonce tisíciletí, tato mateřská a pečovatelská bohyně byla často doprovázená divokými zvířaty, byla ctěna a pokládána za ochránkyni smrti, kterou země znovu zažívá v jejím klínu. Žila ve skalách,horách a dřevech, měla moc nad zvířecím a rostlinným světem a byla považovaná za tajemnou bytost s nevyčerpatelnými možnostmi. Centrem jejího kultu se později stala hora Dindymos u Pessinúntu na řece Sangariu,kde bohyni nazývali Agdistis. Časem se jí dostalo také označení Kybelé a mnohdy ještě s bližším označením Idská, podle pohoří Idy, které obývala a kde později stál její chrám. Kybelé byla ze všech Velkých Matek nejznámější. Další podobou jejího jména je Kybébé, nejstarší zmínku o ní nacházíme v osamoceném verši básníka Hippónakta z Efesu (pol. 6. st. př.n.l.).Občas byla uctívána ve formě posvátného kamene – bétylu, které byly v některých případech vyhlazené do bust, které byly oblečené a obtěžkané parádou jak dosvědčují mince z římské éry. Některé z těchto Matek tak jako Artemis z Efesu byly zobrazovány s mnoha prsy, stojící, přísné, nepřístupné, hieratické a lemované vysokou zvěří,přinejmenším v řecko – římské době, kdy se ikonografické zobrazení tohoto typu bohyň značně rozšířilo. Jinde byla Velká Matka zobrazená na trůně, se silnou a zaoblenou postavou, jak sedí mezi dvěma lvy. Byly ji zasvěceny monumenty ve skálách, které bývají považovány za hrobky.